Zůstat sám sebou ve světě, jenž se dnem i nocí pokouší udělat z tebe stejného člověka,jako jsou všichni ostatní..

Carl Gustav Jung - bytostné Já

24. prosince 2006 v 22:07 | Antony Stevens agro 1996 ISBN 80-7203-012-3 |  Psychologie
Krátce kdo byl Carl Gustav Jung - (1875-1961)
Švýcarský psycholog, který přijímal význam podvědomí (hluboko uložené prožitky člověka) v názorech Sikmunda Freuda ale odmítá zdůraznění pohlavního pudu.
Hledal determinaci lidské psychiky v takzvaných "archetypech" praobrazech kolektivního nevědomí, které jsou určující složkou pro psychiku již od pralidí.
Zavedl pojem kolektivní podvědomí, které obsahuje koncentrovanou zkušenost celé historie lidstva.
Významná je jeho typologie, ve které rozlišil dva zásadní lidské typy: tzv. extroverty (subjekty obrácené k okolí) a intriverty (typy orientované dovnitř).
Bytostné já
Jungův pojem selbst, anglicky self, je dnes do češtiny překládán jako bytostné Já, případně vlastní či úplné bytostné Já. Ve starších překladech se setkáváme s termíny jinými. Vlastní bytostné Já je architektem a zároveň stavitelem dynamické struktury, o niž se v průběhu života opírá naše duševní existence, přesahuje já a uchovává v sobě dlouhodobý potenciál lidstva. Jeho cílem je celost, kompletní realizace plánu pro lidskou existenci v rámci života jedince. Smysl jeho existence spočívá v individuaci. Přestože má bytostné já zřetelné biologické cíle, snaží se uplatnit také v duchovním úsilí umění a náboženství a ve vnitřním životě duše. Můžeme ho tedy zkoušet jako hluboké tajemství, tajemný zdroj nebo projev Boha v nás. V řadě kultur bylo proto úplné bytostné Já ztotožňováno z představou božství a jeho symbolické vyjádření nacházíme v tak univerzálních konfiguracích, jako jsou mandaly, v důsledku čehož dochází Jung k přesvědčení, že se jeho prostřednictvím člověk vyrovnává nejen se společenským prostředím, ale i s Bohem, kosmem a životem ducha.
Komplex já vystupuje z vlastního bytostného Já během raného dětství. Zůstává s vlastním bytostatným Já spojené tím, co Jungovi následovníci označují jako osa já bytostné Já. Tato osa má zajišťovat stabilitu osobnosti. Samotné já je centrem vědomí, o něm hovoříme, když normálně říkáme já. Jeho zásluhou máme trvalý pocit identity, takže se v osmdesáti letech cítíme být tentýž osobou, kterou jsme byli když nám bylo osm. Jung nikdy jasně nerozlišoval mezi já a vědomím, oba pojmy vzájemně zaměňoval a někdy užíval výrazu vědomí vztažné k já či jáské vědomí. Ačkoliv vnímáme já jako trvalý střed naší existence, je ve skutečnosti pouhou výkonnou mocí bytostného Já. "Naše vědomí nevytváří samo sebe, nýbrž vyvěrá z neznámé hlubiny. Probouzí se postupně v dítěti a z hlubiny spánku procitá každého rána z nevědomého stavu. Je jako dítě, které se každodenně rodí z mateřského prazákladu nevědomí".
V první polovině života je důležité rozvinout si silné a efektivní já, aby se člověk mohl úspěšně vyrovnat s úkoly této fáze - osamostatnit se od rodičů, osvědčit se v zaměstnání či profesi, vstoupit do manželství, vybudovat domov pro svoji rodinu a tak dále. Až v druhé polovině života je možné, aby si já uvědomilo své podřízené postavení ve vztahu k bytostnému já, což je krok, jenž v rámci individualizace nelze vynechat. Přichází doba konfrontace já s úplným bytostným Já a prostřednictvím transcendentní funkce vedou obě tyto složky k dosažení vyššího vědomí a integrace osobnosti.
Individuace vlastního bytostného já
Již od Aristotela se filozofové zajímají o principum individuationis, vývojová psychogie 20. století se však tímto tématem zabývala jen výjimečně a používala termíny jako seberealizace či sebeaktualizace. Jung je pojímán šířeji, chápe individuaci jako biologický princip patrný nejen u lidí, nýbrž u všech živých organismů.. Individuace je projevem biologického procesu - někde jednoduchého, jinde složitého - jímž se každá živá věc stává tím, co jí bylo od počátku určeno.
JAKÉ JE JÁ
Já můžeme rozdělit na :
SKUTEČNÉ: Jak vidím sám sebe v této chvíli.
Podle mého názoru aby člověk mohl vidět sám sebe potřebuje mít rozvinuté seberegulační vlastnosti osobnosti. Mezi tyto vlastnosti patří sebeuvědomování, sebepoznání a svědomí.
Sebeuvědomováním se označuje vědomí vlastní individuální existence. Sebeuvědomování je prvním předpokladem seberegulace.
Sebepoznáním označujeme uvědomění si zvláštností v průběhu vlastního prožívání a chování, zejména kladů a nedostatků. Sebepoznání se začíná výrazněji utvářet zejména po vstupu dítěte do školy.
Svědomí vymezuje člověku hranice mezi tím , co je možné a co je třeba dělat, a tím, co se nesmí. Svědomí je zvnitřněný systém zákazů a příkazů společnosti, ve které člověk žije . obsah svědomí je různý v závislosti na přijaté morálce, světovém názoru, ideálech, životních cílech, charakteru atd.
A jak vidím v této chvíli sama sebe? Já sama sebe vidím, jako dívku, která si myslí, že se zná již velmi dobře, moc dobře si uvědomuji své negativní stránky, tak i ty pozitivní. Například vím, že jsem velmi citlivý, spolehlivý a pečlivý člověk, na druhé straně si dobře uvědomuji své špatné vlastnosti jako je netrpělivost a velká nerozhodnost. Jinak, ale také mohu povědět, že jsem člověk, který je se svým dosavadním životem spokojen, mám úplnou a zdravou rodinu, sama netrpím žádnou nemocí, či tělesnou vadou, školu, kterou studuji, studuji opravdu se zájmem a mám spoustu přátel, o kterých mohu ze zkušenosti říct, že to jsou opravdoví přátelé.
DYNAMICKÉ:Změny vedoucí ke zvolenému cíli.
Sama si myslím, že aby člověk byl schopen určité změny a stanovení životního cíle musí nejdříve poznat vůbec smysl svého života , při poznávání smyslu života poznává člověk sám sebe, své vlastnosti a po poznání je chopen si stanovit cíle, ke kterým by jeho život měl směřovat.
Směřujeme-li někam - a život je směřování - je dobré znát cíl a cestu. Od nejranějších zkušeností víme, že náš život a štěstí jsou provázeny s druhými. Bez lásky a pozitivních vztahů nic nemá smysl. V lásce přijímáme a dáváme zkoušíme štěstí i hluboký smyl. Tím, že můžeme pracovat a něco dělat pro druhé, realizujeme i vlastní život. Čím víc člověk dává druhým, čím více je pro druhé, tím více je sám sebou, tím více žije smysluplným životem
Jsou-li smyslem života ti druzí, modelovým příkladem je přátelství. Lidé si jej vytváří od dětství. Snažíme se udělat druhému radost, myslíme na něj a pomáháme mu. V přátelství se učíme sociálnímu chování a testujeme si etické principy pro ostatní vztahy. Vedle přátelství je pro mne důležitým smyslem života rodina a manželství. Manželství a rodina je základní pilíř společenského života. Rodina je zdroj lásky ale i podstatných hodnot.
Toto jsou moje smyly života láska, přátelství a rodina. Každý kdo si uvědomí cíl svého života se musí dle toho, aby ke svému cíly došel, chovat, proto se musí v řadě věcí většina lidí změnit. Ve většině situací platí, že pokud chci něco dokázat a někam dojít musím se vzdát něčeho jiného. Např. chci studovat - musím se vzdát volného času.
FANTASTICKÉ:Já v představách jaký bych chtěl být.
Toto souvisí s tím, co jsem již napsala , protože můj smysl života, je právě tím co nás žene k tomu, abychom si určili jaký chceme být, abychom ke svému cíly došli.
IDEÁLNÍ: Jaký bych měl být dle etického kodexu.
Etický kodex nás doprovází celý život. Již v rodině by si měly děti osvojit takový způsob života, z něhož by bylo zřejmé, že člověk má větší cenu pro to, co je, než pro to, co vlastní: osvojit si cit pro spravedlnost, úctu k důstojnosti každého člověka, starost a odpovědnost za druhé, zejména bezmocné, staré a chudé. Také jsem již napsala, že přátelství nás učí etickým principům. Důvěra, tolerance, odpuštění, solidarita, odpovědnost za slabšího jsou hodnoty smysluplné, a ztratit třeba důvěru pro nějakou lež nebo zradu se mě jeví jako holí nesmysl.
BUDOUCÍ: Čím, kým se mohu stát v dobrém i zlém.
Odpovědi na tento bod lze určitě najít v předešlých bodech. Již dodržování etického kodexu, dobrá výchova v rodině a dodržování pravidel přátelství nemůže člověka udělat špatného.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Caseyhag Caseyhag | E-mail | Web | 22. září 2017 v 15:17 | Reagovat

<a href=https://www.viagrapascherfr.com/>Click here!..</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama